Poselství hluboké, trvalé pravdy… Až si otevřete knížečku, která k těmto šedesátiosmi kartičkám je přiložena, postupně uvidíte, ucítíte, že zvířata jsou skutečně zvláštní a moudří učitelé. Je to moudrost, která je skrytá, snad proto, že my ji kvůli svým civilizací pokřiveným životům nevidíme, ale když si jen představíte, že každému takovému zvířeti stojíte tváří v tvář – ucítíte, že má své poselství: Nakonec je dost dobře možné, že zvířata jsou na světě proto, aby doplňovala určitou energii, dávala rovnováhu lidem, kteří je slyší. A možná i ostatním zvířatům. Na chvíli se stáváte šamany, jen lehce se můžeme nyní dotknout jejich moudrosti, přijmout pro sebe poselství, které možná není určitou a jasnou odpovědí a často vám dá další, mnohem niternější otázky, ale je to poselství, které silně rezonuje s člověčí duší, pokud získáme možnost se do ní hluboce ponořit.
Colette Baron-Reid a její karty mají jednu výhodu: texty o zvířatech jsou psány velmi čtivou formou, pohltí vás, vezmou vás do toho světa ve kterém všechno podléhá pohybu, proměně, zkušenostem a hravosti. I těžké zkoušky nás proměňují do hravosti. Je to tak? Jak klikatá nebo naopak přímá je cesta z těžce prožité zkušenosti do chvíle, kdy si řeknete, že „to vlastně stálo za to a děkuju, neboť jinak bych nebyla tam, kde jsem nyní. Šťastná.“
Takové cestičky mnozí známe.
Někteří už ji znají, jiní po ní teprve procházejí.
A pro takové chvíle tu mohou být právě tyto karty.
Pojďme se podívat, jak takový výklad, rozhovor sám se sebou, může vypadat.
Nevím, kudy se dál dát….
I takové chvíle jsou. Najednou nevíme, co dál. Nikam nás to netáhne, ale ani to nikam nejde, nechce nás to pustit.
BOBR: Polož pevný základ. Jsou tu větvičky tužeb, ne že ne. Máme je vzít, položit před sebe a budeme ohromeni tím, co všechno můžeme dokázat. Můžeme také opouštět nefungující a vzít věci takové, jaké jsou – uvolní se tím místo pro to nové, které přijde samo. Ale máme začít něco dělat. Nosit větvičky, čistit svůj prostor.
Věci se rozhýbají, necítím ale spokojenost, jen únavu a strach ze ztrát….
LEV: Projev velkorysost svého ducha. Karta ukazuje velmi konkrétně, do vztahů, ve kterých máte ukázat svou hodnotu – a ti silní půjdou s námi, slabí a škodiči půjdou od nás. To, co již máš, je dobrý základ.
Vytrvám. Kam se dívat nejvíc?
NETOPÝR: Znovuzrození je jisté. Na neznámá území. Tam, kde něco končí, podpořit ten proces, odlupovat staré, odplakat ztráty, děsivá tma je ale základem pro nově se rodící, to, co je již v souladu s vaším duchem.
A pak? Co je tou lekcí?
SKARABEUS: Kouzlo se projevuje skrze tebe. Základem úspěchu je radost, nedělat věci tak, jak jste je nyní dělali (neb tak by se změna nedostavila). Přetvářet staré, vnímat nové nápady… to je ten úkol.
Tak takhle nějak to může vypadat. Ovšem se šedesátiosmi kartami můžete mít nekonečně mnoho způsobů a cest. Vyplácí se ptát se i na své slabiny. I když často je logicky jasné, že pokud nemáme odvahu něco zkusit, tak se prostě nemůže nic nového stát.
S Orákulem duše zvířat získáte magický pocit sounáležitosti se zvířecí duší, která může být prezentována jako sebevíc jednoduchá a přírodní, tak bych mnoho nedala za to, že v často je hlubší a moudřejší než ta lidská. Kdoví. Ale ten pocit spojení s vlastnostmi zvířat, s jejich pohledem na svět, byť jejich život může být jen prezentací těchto vlastností pro lidské pochopení – ten stojí za to. A v něm můžete nacházet pevné základy pro svůj vlastní život.
Vydalo nakladatelství Synergie
Knihu kúpite za najlepšiu cenu TU
