Kniha duchů je jedno ze základních děl ezoterické literatury. Jedná se vlastně o „zprávy ze záhrobí“, jež byli pro lidi odjakživa zdrojem tajemného poznání. Její autor Allan Kardec byl údajně skrze různá média v kontaktu s mnoha „duchy“, kteří mu postupně nadiktovali vyčerpávající soubor informací, vysvětlení a ponaučení, týkajících se života a smrti.
- Jak je možné definovat duchy?
„Je možné říci, že duchové jsou inteligentní stvoření. Obývají vesmír mimo hmotný svět.“
- Jsou duchové odlišné bytosti od Boha nebo jsou pouze emanací (vyzařováním) nebo částmi božství, a z toho důvodu je nazýváme dětmi Boha?
„Jsou výhradně dílem Boha, stejně jako stroj je dílem člověka, ale není člověkem. Když člověk vytvoří pěknou věc, nazve ji svým
dítětem, svým dílem. Stejně je tomu u Boha. Duchové jsou jeho děti, protože jsou jeho dílem.“
- Jsou duchové stvořeni nebo jsou jako Bůh věční?
„Kdyby duchovné nebyli stvořeni, rovnali by se Bohu. Protože jsou jeho výtvorem, jsou podrobeni jeho vůli. Bůh je věčný, to je nevyvratitelné. Ale nevíme, kdy a jak nás stvořil, to je tajemství.“
- Dalo by se říci, že duchové jsou vytvořeni z prvku inteligentního a z prvku hmotného?
„Ano, ale způsob a doba tohoto vytvoření jsou nám neznámé.“ (Slovo duch se zde používá na označení beztělesných bytostí, nikoli na označení inteligentního prvku.)
- Vytváření duchů se děje stále nebo se uskutečnilo pouze v počáteční době?
„Je stálé, Bůh nikdy nepřestal tvořit.“
- Duchové se vytvářejí samostatně nebo pocházejí jeden ze druhého?
„Bůh je vytváří stejně jako ostatní výtvory podle vlastní vůle.“
Je správné, když řekneme, že duchové jsou nehmotní?
„Nehmotní ne, jsou zjemnělou hmotou, která je tak éterická, že je vašimi smysly nepostižitelná. Říkáme, že duchové jsou nehmotní, protože jejich podstata se liší od všeho, co známe pod pojmem hmota. Slepci vůbec nemají výrazy k vyjádření světla a jeho účinků. Slepec od narození ví, že má všechny schopnosti vnímat zvuk, vůni, chuť, hmat, ale nechápe výrazy, kterým by rozuměl, kdyby měl zrak. Stejně tak jsme slepci my všichni, pokud jde o pochopení mimolidských bytostí. Můžeme je definovat pouze nedokonalým srovnáváním pomocí představivosti.“
- Mohou duchové zaniknout? Je těžké pochopit, že nějaká věc, která má začátek, nemá konec.
„Existuje mnoho věcí, které nechápete, protože vaše inteligence je omezená, ale to není důvod k popření těchto věcí. Dítě nechápe všechno to, co chápe otec, a nevzdělanec to, co chápe učenec. Existence duchů vůbec nekončí, a to je všechno, co nyní můžeme říci.“
PRVOTNÍ (PŮVODNÍ) SVĚT
- Tvoří duchové zvláštní svět mimo ten, který vidíme?
„Ano, svět duchů nebo svět beztělesných inteligencí.“
- Který z těchto světů, svět duchovní nebo svět hmotný, je v pořadí první?
„Svět duchovní existuje přednostně a přežije všechno.“
- Mohl by přestat existovat hmotný svět, kdyby se změnila podstata duchovního světa?
„Ano, oba světy jsou závislé, jejich spojitost je stálá, protože stále působí vzájemně na sobě.“
- Obývají duchové jistou oblast, která je ve vesmíru ohraničena?
„Duchové jsou všude, zabírají nekonečné prostory vesmíru až do nekonečna. Nacházejí se stále vedle vás, pozorují vás a působí na vás bez vašeho vědomí, protože duchové jsou jednou ze sil přírody a jsou prostředkem, který Bůh používá k uskutečňování svých božských záměrů. Nemají přístup všude, protože existují jisté oblasti, které jsou zakázány duchům nižšího řádu.“
FORMA A VŠUDYPŘÍTOMNOST DUCHŮ
- Má duch stálý tvar?
„Pro vás ne, pro nás ano. Je jako plamen, svit nebo elektrická jiskra.“
- Má tento plamen nebo jiskra nějakou barvu?
„Vy ho můžete vidět od tmavé až po záblesk rubínové, podle toho, zda je duch více nebo méně čistý.“ Duchy obvykle znázorňujeme se září nebo s hvězdou na čele. Je to alegorie, která připomíná jejich základní podstatu. Umisťujeme ji na vrchol hlavy, protože tam je sídlo inteligence.
- Jakou dobu duchům trvá, než projdou vesmírem?
„Přemisťují se rychlostí myšlenky.“
- Je myšlenka pouze duší, která se přemisťuje?
„Kde je myšlenka, tam je také duše. Myšlenka je jejím doplňkem.“
- Uvědomuje si duch, který přechází z jednoho místa na druhé, vzdálenosti, které překonává ve vesmírných prostorech, nebo je náhle přemisťován na místa, kam se chce dostat?
„Jedno i druhé, duch se může, chce-li, přesvědčit o vzdálenosti, kterou překonává, nebo se tato vzdálenost může zcela smazat. Záleží to na jeho vůli a čistotě povahy.“
- Je hmota pro duchy překážkou?
„Ne, oni proniknou vším: vzduchem, zemí, vodou, stejně přístupný je pro ně i oheň.“
- Jsou duchové obdarováni schopností být všudypřítomnými. Jinými slovy, může se stejný duch rozdělovat nebo existovat na několika místech najednou?
„Neexistuje žádné rozdělení stejného ducha, ale každý je jakýmsi centrem, odkud působí na různé strany, a proto se zdá být současně na různých místech. Slunce je pouze jedno, a přesto svítí po celém svém okolí a své paprsky vysílá daleko na všechny strany, aniž by se dělilo.“
- Září všichni duchové stejnou silou?
„Záleží to na stupni jejich čistoty.“ Každý duch je nedělitelnou jednotkou, ale každý z nich může rozšiřovat své myšlenky na různé strany, aniž by se dělil. V tomto smyslu musíme chápat dar všudypřítomnosti, která náleží duchům. Stejně jako hvězda, která svůj jas vyzařuje do daleka, a která může být pozorována ze všech stran obzoru. Stejně tak člověk, který bez toho, aby se rozdělil, může
přenášet příkazy, signály a pohyby do různých míst.
PERISPRIT (ASTRÁLNÍ TĚLO)
- Je duch nahý nebo je zahalen nějakou substancí?
„Duch je obklopen tenkou mlhovitou substancí, která se může vznášet v ovzduší a přenášet se, kam chce.“ Stejně jako jádro je obklopeno skořápkou, tak i duch je obklopen schránkou, kterou bychom mohli nazvat perispritem (astrálním tělem).
- Kde duch čerpá svou polohmotnou schránku?
„Ve všeobecném fluidu zeměkoule. Proto není v každém světě stejná. Při přechodu z jednoho světa do druhého duch svou schránku mění, stejně jako vy měníte šaty.“
- Když tedy duchové, kteří obývají vyšší světy, přijdou mezi nás, „oblečou„si silnější perisprit?
„Je nutné, aby se zahalili do oblečení z vaší hmoty.“
- Má polohmotná schránka ducha přesnou formu a může být vnímatelná?
„Ano, má takovou formu, jakou chce mít duch, a proto se vám někdy zjeví buď ve snu nebo bdíte-li, a může mít viditelnou nebo i hmatatelnou formu.“
—
Text je z knihy:
Kniha duchů je jedným zo základných diel ezoteriky. Obsahuje „správy zo záhrobia“, ktoré boli pre ľudí odjakživa zdrojom tajomného poznania. Autor Allan Kardec bol údajne cez rôzne médiá v kontakte s viacerými „duchmi“, ktorí mu postupne nadiktovali vyčerpávajúci súbor informácií, vysvetlení a ponaučení, týkajúcich sa života a smrti. Tieto informácie sú tu podané formou odpovedí na otázky, ktoré sú usporiadané podľa tém.
Svojho času bola Kniha duchů akousi bibliou pre špiritistov, okultistov a ezoterikov. Jej jazyk je síce dosť mentorský a miestami staromódny, no posolstvo, ktoré prináša, je v podstate večné a univerzálne. Vysvetľujú sa tu zákony pozemského života; rodenia, umierania a vteľovania duší; karmy či osudu; objasňuje sa vzťah medzi človekom a Bohom, anjelmi a inými duchovnými bytosťami; radí sa, ako sa vysporiadať s tragickými udalosťami našich životov, aj ako sa stavať k majetku, telesným pôžitkom a vzťahom k iným ľuďom… Slovom, Kniha duchů chce byť nielen filozoficko-duchovným vysvetlením ľudskej existencie, ale aj praktickým poradcom a morálnym usmerňovateľom, ktorý nám má pomôcť prežiť život čo najkvalitnejšie a najsprávnejšie.
Aj keď niektoré jej časti dnes vyvolávajú skôr pobavený úsmev na tvári ako smrteľne vážny rešpekt pred autoritou „duchov“, určite sa tu dá nájsť veľa životnej múdrosti. Každopádne je táto kniha dielom, ktoré by mal mať v knižnici každý vážny milovník okultných náuk.
Pôvodná cena: 11.20 EUR, Naša cena: 10.08 EUR, Zľava: 10.00 %
foto: https://pixabay.com/
Súvisiace články:
– Tip na knihu: Jak získávat informace z jemnohmotného světa
